středa 22. června 2016

Šité album část I.

Mám dojem, že  jet na kurz Šité album, který pořádal Hurá papír, bylo mé nejlepší rozhodnutí a posunulo mě na vrchol scrapbookového tvoření. Kurzu jsem se zúčastnila se svou sestrou Ráďou a musím říct, že to byl velmi příjemně strávený den.


Celý den jsme tvořily pod vedením úžasné lektorky Natálky. 


Vše se odehrávalo v prostorách Hurá papíru, hostitelkou nám byla úžasná Jitka Dušáková ve scrap světě všem známá jako Aktijka :o) Ta se po celou dobu starala o naše pohodlí a co víc, nechala nás ve volných chvílích šmejdit po svém obchůdku, takže jsme si kromě nádherných alb odvezly domů i nějaké to scrap zboží. V mém případě to byla úžasná sada silikonových razítek Uzlíček štěstí, která Vám mimo jiné představím v dalším článku prostřednictvím alba :o) 

Podmínkou kurzu bylo přivézt si 30 cm bavlněné látky, 1 m stuhy široké 3-4 cm a šicí stroj a nitě v barvě látky. Pokud už chcete přestat číst, protože stroj nevlastníte a šít neumíte, tak zadržte. Možností bylo si po domluvě šicí stroj zapůjčit. A s tím šitím, to není žádná hrůza, šilo se jen chvilku a všechno pouze rovné stehy no a pokud přece jen máte pochyby, tak věřte, že Natálka byla všem k ruce a občas zasedla i k nějakému stroji :o) 

A teď už pojďte nahlédnout jak jsme tvořily. Nečekej ovšem podrobný návod, ale jen reportáž ze super dne. Poté co jsme si každá našla své místečko, dostaly jsme úvodní balíček materiálů a k tomu nám Akjitka přidala ještě dvě jednobarevné třicítkové čtvrtky v barvě látky, aby nám vše ladilo a s nadšením jsme se pustily do práce. Ze začátku jsme hodně rozměřovaly, stříhaly a lepily. Celé nedočkavé jsme netrpělivě očekávaly pokyn k vybalení šicího stroje.


Když jsme měly jednotlivé části nastříhané a slepené, konečně jsme mohly zasednout ke strojům a začít kompletovat stěžejní část celého alba a to základ pro uchycení vnitřních stránek. Naty nás krásně vedla krok za krokem k šité vazbě a neustále dohlížela na to, jak si počínáme, aby nás včas zastavila, pokud bychom dělaly něco špatně. Musím říct, že před ní smekám, jak to zvládala, vzhledem k tomu, že se nás kolem stolu sešlo celkem šest a to je pěkná honička, když je potřeba se věnovat všem a ještě u každého v individuálním tempu. Aspoň jsme si v mezičase stíhaly dělat fotodokumentaci a vše si "pečlivě" zapisovat, píšu v uvozovkách protože jsem si to myslela, ovšem jen do doby než jsem se doma se čtrnáctidenním zpožděním k poznámkám vrátila :o)


Čas plynul jako voda a než jsme si nachystaly vnitřní část pro vlepení stránek, volala nás Akjitka s obědu u kterého jsme si nastínily co nás čeká potom a Maty nás ujišťovala, že už si jen ušijeme kapitálek a můžeme šicí stroje zase uklidit. Ptáte se co je to ten kapitálek, jedná se o vrchní a spodní začistění vazby. Musím uznat, že přestože je to moc efektní, na kurzu mi to přišlo neskutečně složité a pracné až jsem přemýšlela, jestli by se to nedalo nějak ošidit :o) Naty říkala, že se dá i koupit, tak jsem si oddechla. To bych ovšem nesměla být puntičkářka :o) Při šití dalšího alba, tentokrát už doma jsem to s vlastním kapitálkem musela vyzkoušet a ejhle jsem zjistila, že to zase taková věda není a za ten konečný efekt to stojí. "Miluju kapitálek" :o))) Říkáte si proč to slovo, pořád melu dokola, protože jsme se všechny účastnice na kurzu shodly, že je takové milé, jen si ho zkuste říct "KAPITÁLEK" A teď už dost o K... začištění a jdeme do finále. 


Uklízíme stroje a začínáme tvořit desky našeho alba. Opět jsme obdržely plno cenných rad od použití vhodných materiálů pro trvanlivost vazby až po skládání rožků, aby vše vypadalo profesionálně. Samozřejmě, že nás Naty upozornila i na chyby, kterých se máme vyvarovat, popřípadě nám poradila, když už nějakou uděláme, jak ji napravit. 


Desky jsou hotové vnitřní stránky jsou nalepeny a suché, takže posledním a nejdůležitějším úkolem, když pominu vlastní zdobení jednotlivých stránek, bylo spojit desky a hřbet se stránkami dohromady a začistit barevnými papíry o kterých jsem se zmiňovala na začátku. 


Jé a málem bych zapomněla na vlepení stuhy. I když jak se na kurzu ukázalo, takových zapomnětlivců bylo víc, což vůbec nevadí, protože stuha má funkci spíše estetickou :o) 


A teď už tadáááá. Představuji Vám naše hotová ručně šitá alba, která jsme si vytvořily na kurzu.


A já pak v rámci opakování ještě doma vytvořila další, jedno stejné a jedno upravené s kroužkovou vazbou. Myslím, že se to stane mou další závislostí.


Doufám, že jsem Vás navnadila. A jak jste na tom vy, také si tvoříte svá alba, pochlubte se v komentářích.

Hezký den 

středa 15. června 2016

pečené enamelky

Po delší odmlce jsem zpět, nebojte nepřestala jsem tvořit, ba naopak v poslední době mě zaměstnalo hned několik projektů najednou a tak mi kromě péče o rodinu nezbýval čas na nic jiného. Určitě se s nimi v nejbližší době pochlubím, takže se můžete těšit. Jedním z nich je i dnešní návod snad se Vám bude líbit.

Ruku na srdce, kdo z Vás ještě nikdy nepoužil enamelku. Moc scraptvořilek, kterým se tyto malé barevné tečky nelíbí mezi námi asi nebude. Jejich cena je ovšem šokující. Proto se v poslední době na internetu vyrojilo mnoho návodů, jak si takové enamelky vytvořit. Od těch méně zdařených až po ty úspěšné, leč mnohdy pracné a časově náročné. Mně se však podařilo objevit jeden super návod v angličtině, a protože je opravdu jednoduchý, rozhodla jsem se Vám jej doplnit o podrobnější fotografie a mé zkušenosti s jeho realizací. 


Co budeme potřebovat:
plastové korálky nejrůznějších barev i velikostí (ne každé jsou ovšem vhodné)
plech
pečící papír
troubu

Postup:
vše je velmi jednoduché a poměrně i rychlé, tak jdeme na to
- zapneme si troubu a předehřejeme si ji na 220°C záleží však na druhu trouby, chce si to odzkoušet
(já mám horkovzdušnou a 220°C mi stačí)
- než se nám trouba nahřeje nachystáme si na plech pečící papír
- na papír si rozmístíme jednotlivé plastové korálky, vždy tak, aby byly dírkou nahoru (chcete-li kolmo k pečícímu papíru :) po několika pokusech jsem si ověřila, že nejlepší je vždy dát na plech pouze korálky stejné velikosti, protože pokud dáte velké a malé, tak malé se Vám moc roztečou než ty velké dosáhnou požadovaného tvaru nebo obráceně, když vytáhnete v době kdy malé budou úžasné, tak velké pomalu nedají najevo, že byly ve vyhřáté troubě :o)


- nechávejte mezi korálky mezery, aby se měly kam roztéct
- když máme plech plný korálků a troubu rozehřátou, vložíme opatrně plech dovnitř POZOR na to, aby se nám korálky při přenášení na plechu nerozutíkaly


- no a teď už jen kontrolujeme, jak se nám korálky roztékají
- menší korálky staří nechat v troubě při teplotě 220°C cca 8 minut, ale opravdu to chce kontrolovat
- větší korálky pak při teplotě 220°C cca 10 - 12 minut, záleží na zkušenostech s vaší troubou, opravdu to chce od trou by nikam neodcházet a vše důkladně kontrolovat
- osobně všem doporučuji při prvním pečení si vše dostatečně pohlídat, aby se Vám nestalo, že si je připálíte



- zdá se to Vám to až moc snadné a čekáte nějaký ten háček, tak tady je, ne každé plastové korálky jsou na tuto techniku vhodné. Popravdě jsem v obchodě ještě nenatrefila na takové o kterých bych mohla prohlásit : "tyto si kupte a máte vystaráno" a že jsem opravdu hledala a sháněla co se dalo. Z mých pokusů vyplývá jeden poznatek, nejlépe se roztékají korálky, které vypadají, jako by jejich materiál byl měkký naopak některé korálky už na první pohled vypadají jako velmi tvrdé, ty jsou spíše nevhodné, plast se nerozteče do požadovaného tvaru a v závěru začne vytvářet bublinky. 


- když jsem objevila korálky ve tvaru hvězdiček (koupila jsem v kiku), tak jsem zajásala, že budu mít i tvarované stačí si jen sehnat různé tvary korálků jako srdíčka, kytičky, motýlky. Mé nadšení ovšem pohaslo hned, jakmile se korálky začaly roztékat a z jejich úžasného tvaru se stala kaňka, tím rozumějte ani hvězda ani tečka, prostě útvar nedokonalého tvaru

 

- když už jsem po mnoha pokusech přišla na to z jakého materiálu se korálky roztékají nejlépe (neznám název materiálu, ale poznám to od pohledu nebo po hmatu) , snad Vám foto pomůže


- opět jsem zajásala a myslela, že mám vyhráno, na trhu přece existují zažehlovací korálky, jejichž materiál je přímo určen k tavení a to pouhou žehličkou, barev je také nepřeberné množství, takže mám vyhráno. Další omyl, tyto korálky mají moc velkou díru, takže když se roztečou vytvoří malý donut, není to sice to co jsem chtěla, ale k použití jsou, na projektech vypadají celkem zajímavě. Ani to, že korálek rozkrojíte na polovinu Vás nezachrání.


Malá rekapitulace:
1 - moc tvrdé korálky špatně se roztékají
2- hvězdičky z kiku - měkký materiál, malá dírka, tvarově ne zcela dokonalé
3 - nejvhodnější, měkký materiál, malá dírka, výsledek dokonalý - bohužel tyto jsem našla ve svých zásobách doma a vím, že je mám ještě z dětství :o)
4, 5 - zažehlovací korálky - materiálově vhodné, moc velká dírka, tvarově donut a to ne vždy dokonalý, z poloviny pak měsíček


Závěrem bych Vám chtěla říct, technika je to rychlá a snadná, pokud ovšem seženete vhodné korálky. Doufám, že jsem Vás tedy nalákala a dáte se společně se mnou do pátrání to těch nejvhodnějších korálcích. Budu moc ráda, když se se mnou v komentářích podělíte o své zkušenosti z tohoto návodu a snad ho společně dovedeme k dokonalosti.

Hezký den a pokusům zdar