středa 28. března 2018

Zaječí inspirace



Zdravím všechny po dlouhé odmlce, nebojte tvořím, všechno fotím, jen nestíhám psát. Vím, že neustále slibuji, že se polepším, tak snad už mi to tentokrát vyjde. Velikonoce se kvapem blíží a tak je na čase přispěchat s inspirací na velikonoční přání. V pondělí jsem si dovezla novinková razítka od PA s motivem Velikonoc, jsou naprosto dokonalá, no posuďte sami (koupit můžete zde)
                                                   
Byly to sice muka, ale s tvořením jsem musela vydržet až do úterního dopoledne, kdy jsem šoupla Rozárku spinkat do kočárku a pustila se do tvoření. Nachystala jsem si hromádku základů na přání velikosti 10 x 15 cm a pustila se do práce. 
Celkem jsem vytvořila 10 přání. Od jednodušších až po složitější. Než se Vám pochlubím sjednotlivými kousky. Podělím se s Vámi ještě o pár myšlenek, které mě napadly, když jsem uviděla sadu. Proboha k čemu jsou tam ty tečky( že by to byly zaječí bobky nebo zob pro ptáčka :o), co s nimi? No uvidíte. Jak to udělám, když chci mít uši uvnitř růžové a okolo černé, vymyslela jsem hned několik způsobů. 
Teď už pojďme mrknout co vzniklo. Přání jsem rozdělila do skupinek:

Clean and simple:

Kromě velikonoční sady jsem použila ještě razítka ze sady princezny a hrdinové a razítko růžičky


Druhé přání je opět spojení obou předešlých sad doplněné o drobné papírové kvítečky, které si vytvářím sama.


Poslední přání z této skupinky je více vystřihovací. Podle návodu na pinterestu jsem si vytvořila mašli pod krk zajíce. Nakreslila hlavu a vystřihla uši, pak už jen slepila dohromady. V tomto případě jsem růžové vnitřky uší vystřihla z papíru a nalepila do razítka.


Razítkové pozadí:

K čemu, že jsou ty zaječí bobky? Třeba k vytvoření efektního pozadí. Kroužky jsem vyrazila raznicí, podložila barevnými papíry, razítka vybarvila akvarelovými pastelkami a vodním štětcem. Lepila jsem 3D páskou.





Jedno patří přání, vítající jaro. Nápis je kombinací dvou razítek, jak na to Vám ukážu příště.


Další pozadí je z různě natáčený malých zaječích oušek, chtěla jsem aby nebylo moc výrazné, proto jsem zvolila šedý papír a na něj sem tiskla šedým inkoustem. Určitě by moc hezky vypadal kraft papír a hnědý inkoust. Určitě si to ještě vyzkouším.

U velkých uší jsem chtěla mít středy růžové, natiskla jsem tedy uši růžovým inkoustem a linie pak obtáhla černým fixem. Nápis jsem dozdobila větvičkami a přidala černé stínování tenkým fixem.



Přání s rámečkem:

Rámeček jsem ručně vyřízla z bílého papíru a na rýhovací desce na něm vytvořila embosovaný rámeček. Přilepila jsem jej 3D na vzorovaný podklad, který jsem nechala mírně přesahovat mimo rámeček a do rámečku nalepila vystřihané uši.


Uši jsou opět natištěné růžovým inkoustem, okraje obtažené černým fixem a vše vybarvené akvarelovými pastelkami a vodním štětcem.

V druhé variantě jsem natiskla nápis na bílý papír doložila barevným a přilepila 3D páskou, dozdobila ušima a vajíčky. Zdálo se mi to málo, tak jsem přidala ještě vnější rámeček akvarelovým fixem.


V tomto případě jsem uši razítkovala růžovým inkoustem, poté jsem si pomocí maskovacího papírku překryla středy a znovu orazítkovala černým inkoustem. Vybarvila jsem akvarelovými pastelkami a vodním štětcem.



Akvarelové pozadí:

Tak a na závěr jsem si nechala dvě tragédie. První přání se mi moc nelíbí, nevím proč, prostě to není to co jsem si představovala. Pozadí je vytvořené anilinovými barvami, předtím jsem bezbarvým práškem naembosovala bobky, ale efekt není takový jaký jsem si představovala. Možná malý barevný kontrast. Poté jsem přidala na 3D pásku nápis. 

U těchto uší jsem se snažila růžovou pastelkou dotónovat černý otisk.


Při posledním přání jsem si dala opravdu záležet, ale jak už to tak bývá, čím dokonalejší jsem to chtěla mít, tím se mi dařilo méně. Obrázek i pozadí bylo dle mých představ, už chyběl jen natisknout nápis. Zvolila jsem staz on a to byla osudový chyba, nejprve mi při otevírání vypadl z ruky a co čert nechtěl dopadl přímo na přání, samozřejmě, že zanechalo šmouhy. Hlavou mi proběhla hromada vybraných výrazů. Co teď, vyhodit? To nééé, tolik práce! Nějak to zkusím zachránit a teď svou úlohu opět sehrály zaječí bobky, natiskla jsem je v místech, kde byly šmouhy. 

Tragédie zažehnána, říkala jsem si. Opak byl pravdou, když jsem chtěla natisknout nápis, nejdřív  se mi přilepilo razítko na papír a otisk mírně strhlo, při opětovném pokusu se mi posunul papír, takže jsem se netrefila na stejné místo, tím vznikl nápis moc tlustý. Rozhodla jsem se, že ho alespoň zjemním pomocí bílé gelové tužky, ta se však na staz on nechtěla chytit. 


Rozhodla jsem se s tím raději už nic nedělat. Na všechny ty tragédie není přání až tak strašné, i když je na hony vzdálené od mé původní představy.


Snad jsem Vás inspirovala a velikonočně naladila. 
Hezké svátky jara přeje