Jak jinak než úžasný. Včera jsem si od samého rána užívala scrapování pod vedením úžasných žen z Papero amo. Všem nám pod rukami vznikaly jedinečné kousky plné vzpomínek. Ráda bych se teď s Vámi podělila o tu krásu, kterou jsem si z kurzu přivezla.
Hned po příjezdu mě čekalo vřelé přijetí od Aničky a Pavlíny. Jako dárek jsme dostaly jejich nový kalendář a malý odznáček. Poté už se jen stříhalo, lepilo, psalo a povídalo.
Seděla jsem ve skupině, která začínala layoutem, své bohaté zkušenosti nám předávaly dvě Janičky, připravily si pro nás stránky plné koleček a hlavním zdobením bylo šití. Donekonečna mě nepřestane udivovat, jak ze stejného materiálu může vzniknout tolik různorodých a osobitých stránek. Po prvotních protestech se nakonec všechny účastnice z naší skupiny odvážily stoupnout k šicímu stroji a stránku si ozdobit prošitím. Janička s Janičkou nám ochotně radily a sdělovaly své triky a finty při tvoření stránek.
Po obědě nás čekalo krasopsaní s Alčou a Silvou. Všechny jsme dostaly písanku nadepsanou vlastním jménem a v ní pracovní listy, postupně jsme si prošly všechna písmena abecedy. Byly jsme jako prvňáčci nad písankou, v místnosti panovalo naprosté soustředění nad jednotlivými tahy.
Třešinkou na dortu poté bylo vytvoření tzv. desetiminutového přání s využitím krasopísma, které jsme celou hodinu a tři čtvrtě trénovaly.
Já jsem se rozhodla přání ještě dnes dotvořit, velkou inspirací mi byl již zmiňovaný kalendář, plný nádherně vyvedených citátů.
Nejdřív jsem si udělala návrh, poté jsem se rozhodla napsat vše přímo do přání, ale co čert nechtěl, hned v prvním slově jsem vynechala písmenko, takže jsem vše napsala na sólo papír a ten pak do přání vlepila.
A protože přání je k narozeninám, dodělala jsem k němu ještě obálku.
Posledním kurzem bylo vytvoření minialba pod vedením Pavlíny. Musela jsem nasadit super rychlé tempo, protože jsem bohužel spěchala na vlak a tak si poslední část kurzu nedobrovolně zkrátila o 30 minut. Nicméně cesta vlakem byla dlouhá a já v jejím průběhu stihla album dotvořit. Aspoň mi tříhodinová cesta rychle utekla. Zdobení nebylo nijak náročné a šlo mi pěkně od ruky, jen základ alba mi pořád připadal nějaký nedotvořený, udělala jsem si na něj tedy přebal, vše se tak krásně sjednotilo a já jsem se naprosto spokojená po příjezdu chlubila vím co jsem si z výletu do Prahy přivezla.
Velký dík holkám za uskutečnění kurzu, vím, že je za tím plno práce, která není vidět. Jo a taky Janičce S. za dokonalou sladkou tečku v podobě neskutečně vynikající na jazyku se rozplývající makronky.
S láskou k papíru
