středa 18. května 2016

Scrapbooková výměna

V měsíci březnu vyhlásilo Papero amo akci s názvem scrapbooková výměna. Bylo to natolik lákavé, že jsem se nemohla nezúčastnit. Celá akce byla svým způsobem obrovská challenge. Všechno bylo naprosto dokonale zorganizováno, ale zároveň zahaleno do tajemství. Do poslední chvíle ani jedna z nás nevěděla pro koho tvoří stránku a kdo tvoří stránku pro ni. Prvním úkolem bylo vybrat jednu nebo dvě fotografie a společně s bližšími informacemi týkající se např.: doby kdy byla pořízena, akce, místa, jména atd. měly být zaslány na jejich email. 


Následně byly jednotlivé účastnice rozlosovány a na výměnu jim byl poslán email s informacemi a fotografiemi jiné účastnice. Zadání bylo jasné, vytvořit 30“ stránku s fotkou někoho úplně cizího. Říkáte si odvaha, no tak to máte pravdu. Odvahu to opravdu chtělo. Přestože jsem email dychtivě otevřela hned, když mi můj mobilní telefon zahlásil, že mám novou zprávu, musela jsem si vše nechat pěkně projít hlavou, než jsem se pustila do samotného tvoření. A co vlastně obsahoval email, jste zvědaví? Nebudu Vás napínat :o) Obsahem byla tato fotografie pejska a k ní následující komentář.

 
Jedná se o fotku našeho psíka Maxe. Fotka je ze soboty 20.2.2016. Po pátečním celodenním sněžení jsme ráno vyrazili na procházku ve sněhu, když alespoň na chvíli k nám dorazila konečně zase zima. Foceno je to v parku pod Frýdeckým zámkem.  


Hezký večer, zdraví 

Marie K. 

Fotku jsem si malinko upravila a vytiskla, přece jen s fotkou v ruce se lépe přemýšlí. A že se mi toho honila hlavou pěkná spousta. Tak zaprvé, malinko mi spadl kámen ze srdce, když na mě z fotky vykoukl pes. V tomto případě určitě výhra, o trošku méně zodpovědnosti než rodinná fotografie :o) Pes si asi stěžovat nebude, že jsem se mu netrefila do vkusu :o) 
Za druhé, na fotce je sněhová nadílka, to tak trošku svádí k zimní stránce plné modré barvy a vloček, zdálo se mi to hodně prvoplánové, odložila jsem proto fotku na polici, tak abych na ni viděla, když půjdu kolem a nechala vše řádně uzrát. Samozřejmě jsem nezapomněla prolistovat pinterest, jestli tam na mě nebafne nějaký super layout, ale když nevíte co hledáte, hledá se to opravdu špatně. Všechno teda zůstalo jen na mně.

Čím víc jsem kolem fotky chodila, tím víc ve mně narůstal pocit, že bych měla celou stránku barevně sladit s Maxem, ale přesto zachovat malinko i tu sněhovou atmosféru, možná i proto, že letošní zima byla na sníh skoupá a tak si to zasloužilo zaznamenat. Bylo rozhodnuto, stránka bude hnědá dozdobena vločkami. 

Nadešel den dé :o) Posbírala jsem dost odvahy a chutě k tvoření. Prohrabala jsem své scrap zásoby a udělala si hromádku potencionálního materiálu a je tu další problém, nic s bílými vločkami, jak jsem zamýšlela. Nevadí, tak si papír ozdobím razítky. Jenže razítka byla moc drobná na to, abych s nimi vytvářela pozadí. Opět jsem se dala do hledání a našla jsem embosovací kapsu s vločkama. Hurá, jenže big shot nevlastním, kapsy projíždím na mlýnku na nudle a tato kapsa se mi bohužel svými rozměry do mlýnku nevejde. Co teď? Když už jsem začínala být bezradná a myslela, že všechno zase uklidím a ke tvoření se vrátím příště. Bleskl mi hlavou nápad, co tak zkusit tu vyvýšenou část kapsy otisknout. Vyzkouším a uvidím. Otisk se ovšem moc nezdařil. Říkala jsem si, že zřejmě díky nevhodnému inkoustu. Rozhodla jsem se učinit ještě jeden pokus tentokrát s embosovacím polštářkem a bílým práškem. Výsledek byl víc než dostačující. Klidně si to vyzkoušejte doma:o)


Podklad by byl a teď už hurá do tvoření. Malá ukázka pracovního nepořádku s rozvržením stránky.



Tužkou jsem si udělala pomocné značky, abych věděla, kam narazítkovat pozadí, abych mu dodala malinko mrazivého nádechu, když už má být stránka trošku zimní.


Samozřejmě jsme si nemohla odpustit ani šití na stroji, což je moje druhá láska. takže jsem proužky obšila entlovacím stehem.



A protože šití je samo o sobě dost zdobné, tak už jsem zdobila jen decentně  za pomoci razítek (mimochodem jedno je natištěno za ořezu z fotky) a výrazného journalingu, ač na svých stránkách téměř journaling nepoužívám, tak tady se mi vysloveně hodil. 

Musím uznat, že jsem celou dobu měla pocit, že to je velká zodpovědnost a možná i troufalost tvořit stránku pro někoho jiného. Takže doufám, že stránka Marušku potěší. A tady už máte výsledek mého snažení.



Pokud by si chtěl někdo prohlédnout všechny stránky z výměny můžete na blogu Papero amo. Chtěla bych holkám za organizaci moc poděkovat, byla to super zkušenost. A protože už mi přišla i adresa na Marušku, tak jsem včera stránku pečlivě zabalila a hurá na poštu. Pevně doufám, že když bude číst tyto řádky, bude mít svou stránku už v ruce.


Hezký den

3 komentáře:

  1. nádherná stránka, Luci, my děkujeme, že jsi do toho s námi šla!

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě jednou moc děkuji za skvělou stránku. :-) Bylo pro mne velkým překvapením, když jsem si šla v pondělí rovnou z porodnice vyzvednout na poštu balík z PA a místo něj jsem dostala tvoji zpracovanou stránku. :-) V týdnu jsem se k ní nedostala, ale dnes jsem si říkala, že už jí musím rozbalit a založit do alba. Jinak big shot taky nemám, ale vychytávka s mlýnkem na nudle mě teda pobavila, asi budu muset doma prosadit, že potřebuji mlýnek a začnu dělat domácí nudle. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to s tím mlýnkem není bůhví jaká výhra, ale pro občasné použití to jde, pouze ovšem na kapsy a to vždycky trnu, abych si je neponičila, ale zatím to funguje :o)

      Vymazat