pátek 26. února 2016

Stránka podle střihu

Věřte nevěřte, přestože jsem nezískala v hlasování ani jeden hlas, byla jsem oceněná od design teamu pretty papers za prošívání stránky, obrovská radost. Pojďte se spolu se mnou podívat, jak na to :o)

Téma pro tuto stránku bylo padesát odstínů šedi. Když jsem si přečetla výzvu, naprosto mě nadchla, jenže když jsem se začala probírat mou zásobou papírů, zjistila jsem, že žádný šedý se u mě nevyskytuje, no abych to uvedla na pravou míru, žádná třicítková stránka (12"x12"), která by už nebyla rozstřihaná. To mě ovšem neodradilo, velmi rychle se mi v hlavě zrodil plán náhradního řešení. Shromáždila jsem všechny zbytky šedých papírů, které jsem měla ať už vzorované či jednobarevné a šlo se na věc.


Jako základ stránky jsem použila bílou hladkou stránku, která posloužila pouze jako podklad a v závěru je z ní vidět pouze 0,5 cm okraj. Mým záměrem bylo pokrýt celou stránku šedými trojúhelníky, které se měly paprskovitě rozbíhat z jednoho bodu, který jsem ovšem nechtěla mít na středu stránky. Použila jsem proto pomocný papír o rozměru 29 x 29 cm, abych si tím zajistila již zmiňovaný 0,5 cm okraj. Pomocnou čtvrtku, jsem si pomocí pravítka rozdělila na trojúhelníky, které jsem si očíslovala a následně celý papír rozstřihala na jednotlivé díly. Tímto jsem si vytvořila střih podle, kterého jsem nadále pracovala.



Jednotlivé dílky jsem začala přiměřovat ke zbytkům papírů a obkreslovat jeden za druhým. Dávala jsem si přitom pozor, abych při polohování jednotlivých trojúhelníčků, je ve snaze dostat na papír co nejúsporněji, je neobrátila lícovou stranou, která byla označená číslem dolů. Postupně jsem si dílek za dílkem skládala na podkladovou čtvrtku a hlídala, aby se nepotkaly dva stejně vzorované papíry vedle sebe.


Když jsem měla všechny dílky, začala jsem je lepit na podkladový papír, na kterém jsem si předtím tužkou předkreslila 0,5 cm okraj, abych se měla čeho držet. Dílky jsem lepila jen bojově, aby se mi při přišívání na stroji neposunuly. Přestože jsem se snažila trojúhelníky střihat o malinko menší, stejně byla potřeba poslední dílky přistřihnout, tak aby přesně pasovaly na místo. 


Hotový podklad jsem prošila, dílek vedle dílku po jejich dlouhých stranách, bílou nití na šicím stroji. Použila jsem delší steh než na šití, aby nebyl papír moc prosekaný. Okraje jsem malinko poohýbala, čímž se stala stránka více prostorovější. 



Fotku jsem podlepila bílým papírem, jehož okraje jsem otrhala ničítkem na papír  a za pomoci hřebíčků ji ještě připevnila na šedý papír. Fotku jsem umístila na střed ve kterém se potkávaly jednotlivé trojúhelníky.


Přestože anglickým textům moc neholduji, nemohla jsem si tento titulek odpustit "some memories never fade" v překladu "některé vzpomínky nikdy nezešednou" to se mi k té šedé prostě moc líbilo. A protože čeština je prostě čeština, nalepila jsem ještě žlutý komentář k fotce "malý rytíř" s chybějící diakritikou mi pomohla bílá gelovka :o)


Na závěr jsem ještě doplnila pár žlutých enamelek, které celou stránku neuvěřitelně rozsvítily. Žlutou barvu jsem zvolila jako doplňkovou kvůli použitému žlutošedému papíru od Teressy Collins, který je naprosto neodolatelný :o) 


Ještě malá ukázka toho, že nemusíte podle střihu dělat jen stránky, ale dá se použít i na přání. Toto jsem vytvořila, jako poděkování za hlídání naší fenečky.


Doufám, že jsem Vás nalákala a už si hledáte zbytečky papírů, které si přišijete :o)

Hezký den
 

Žádné komentáře:

Okomentovat